Blog Sub Title
Hostem čtvrtečního Odposlechu byl architekt Petr Hurník, jeden z hybatelů komunitního života v Kamenná kolonii. I obnovená tradice hodů, které se blíží, je výsledkem práce Petra a jeho ženy. Jak vnímá neopakovatelný duch bohémské Kaménky, kam by zabloudivší návštěvníky pozval a jak je to s místními hody? Na tyto otázky se ptala Martina Pelcová.
Brno – Rodinný festival s posezením, tancem a vystoupením kapel. Taková byla o víkendu prezentace události Kamenka Open 2016 v Brně. Se svým synem si ji přišla užít také Eva Tichomirová. „Za celých osmadvacet let života jsem na tomto festivalu nikdy nebyla a kamarádka mě nalákala vynikající pizzou, kterou tady vyrábí. Moc se mi akce líbila, je tu příjemný duch. Vypadá to, jako bychom neměli žádné starosti. Mám ještě další dvě děti, takže je příště vezmu všechny,“ komentovala.
Městská část Brno-střed chce prodat dům v Kamenné ulici člověku, který v něm žije jen dva měsíce. Ten díky tomu získá čtyřicetiprocentní slevu.
Tři roky byl prázdný a v červenci ho radnice Brno-střed pronajala. Včera radní schválili, že nájemníkovi dům v Kamenné ulici pod legendární Kamennou kolonií prodají. Díky tomu, že už tam bydlí, získá stavbu skoro o polovinu levněji. Podle opozice to zavání korupcí.
Zastupitelé ze Strany zelených tvrdí, že je návrh na privatizaci podezřelý. „Podezříváme radní z korupce. Dům nabídnou za zvýhodněných podmínek někomu, kdo tam bydlí jen dva měsíce. Navíc leží na velmi atraktivním místě,“ uvedla předsedkyně zastupitelského klubu Strany zelených Jasna Flamiková.
Zdroj: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/opozice-za-prodejem-domu-pod-kamennou-kolonii-je-nejspis-korupce-20130920.html
Obyvatelé Kamenné kolonie se privatizace svých domů a pozemků nedočkají. Brněnští zastupitelé rozhodli, že se nemovitostí město nevzdá nejméně patnáct let. Protože jednou plánuje postavit ve čtvrti kanalizaci a chce se vyhnout problémům s následným výkupem pozemků.
Zastupitelé včera hlasovali o dvou domech v Kamenné čtvrti v hodnotě kolem dvou milionů korun. O odkup však usiluje řada dalších obyvatel čtvrti. Za privatizaci se na zastupitelstvu postavila opoziční Strana zelených. „Proč si je město nechává, když jde o rodinné domy, a nechce ani investovat do jejich údržby?“ podotkl opoziční zastupitel Martin Ander.
Zdroj: http://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/mesto-se-domu-v-kamence-nevzda-nejmene-patnact-let-20130907-46yr.html
Brno-střed – Sesouvající se svah ohrožuje obyvatele známé brněnské Kamenné čtvrti. Problém, který trvá už od osmdesátých let, se chystají řešit představitelé města Brna. Jejich plán na statické zajištění hroutícího se svahu podpořili i radní městské části Brno-střed.
„Nestačí svah jen zajistit. Podle nás je nutné především odstranit příčinu jeho sesouvání. Tedy jeho podmáčení,“ doplnil starosta Brna-střed Libor Šťástka. Zdůraznil, že problém může vyřešit pouze vybudování dosud chybějící kanalizace a napojení domků v kolonii.
Jenže brněnský magistrát má jiný názor než vedení městské části. Radní sice schválili investici osmdesát milionů korun na zajišťování svahu, dalších sto třicet milionů na kanalizaci, inženýrské sítě a opravu vozovek v Kamenné čtvrti ale dát nechtějí. Náklady na stavbu sítě odpadních rour jsou podle městských úředníků příliš vysoké.
Zdroj: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/kamenna-ctvrt-mesto-zajisti-svah20090319.html
Rozhlasový dokument Kolonie 2015 Ivy Strnadové o Kamence si můžete poslechnout tu v čase 13.35-14.00.
V dokumentu zazní pár nesrovnalostí, pro pořádek uvádíme jen jednu hlavní, a to, že zmiňovaná Jarmilka není paní Jarmila Slaninová, ale paní Jiřina Ovesná.
http://www.rozhlas.cz/plus/zaznamy#/2015-12-12/13
Vítězem ankety brněnské redakce iDNES.cz a MF DNES se stal překvapivě Duckbar z Kamenné kolonie. Favorizovaná pivnice Bláhovka s vyhlášenou plzní skončila až druhá. Zřejmě proto, že svéráznou hospůdku v „Kamence“ si oblíbili studenti, kteří jí také poslali nejvíce hlasů.
Bláhovka je dobrým pivem vyhlášená a dlouho se také zdálo, že hlasování o nejoblíbenější brněnskou hospodu vyhraje. Jenže v anketě, která skončila v neděli ve 12:00, ji o skoro o tisíc hlasů porazil právě Duckbar.
„Už je to jisté? To mne samozřejmě těší,“ reagovala na vítězství Duckbaru jeho spolumajitelka Markéta Žáčková.
Kamenná kolonie (Kamenka) dnes patří k nesvéráznějším částem města Brna. Nachází se na kopci v centru města, od brněnského výstaviště ji dělí sráz, řeka a rušná silnice. Přímo v Kamenné kolonii si ovšem návštěvník připadá jako na vesnici. Řady malých domků jsou namačkány na sebe, lidé se tady velmi dobře znají a všichni se zdraví. Místo má pověst bohémské čtvrti, a opravdu je zde vysoká koncentrace umělců. Právě kvůli atmosféře, kterou jinde v Brně nenajdete, tady rádi hledají podnájem studenti – někteří v Kamence dokonce zůstávají dlouhodobě.
Zveme vás na Kamenku! Průvodci po brněnské bohémské čtvrti Kamenná kolonie jsou pořadatelé festivalu Kamenka Open Michal a Ota. Pořad natočil Radim Nejedlý.
Historie Kamenné kolonie sahá do dvacátých a třicátých let minulého století. V opuštěném lomu si začali – nelegálně – stavět domky nemajetní dělníci pracující v cihelnách. Duch poloilegality přetrval v Kamenné kolonii poměrně dlouho, dokonce i poté, co se velká část původních obyvatel v 60. letech odstěhovala za pohodlím do paneláků. Přes nedokonalou infrastrukturu a špatnou dostupnost pak kouzlu Kamenky podlehli umělci a bohémové, a tak se toto místo opět zaplnilo.
Více na: http://www.rozhlas.cz/cajovna/aktualne/_zprava/brnenska-kamenka–1503061
KAMENKA OPEN – tak nazvali pořadatelé jednodenní hudební festival, který o víkendu rozezněl Kamennou kolonii v Brně. Tato čtvrť patří mezi kultovní oblasti města – spojuje v sobě historii dělnického bydlení a pozdějšího rozmachu alternativní kultury.
Jedná se o dělnickou kolonii, která začíná vznikat v opuštěném pískovcovém lomu v severním svahu Červeného kopce ve 20. letech 20. století a naplno se rozrůstá v období hospodářské krize ve 30. letech. Dnes se zde nachází rozlehlý areál často miniaturních domků se sedlovými střechami, úzkými uličkami a maličkými dvorečky. Tento ojedinělý stavení komplex budov, co do začlenění do terenní konfigurace, nemá u nás obdoby. Dělí se do dvou částí. První je stěsnána na dně největšího lomu a druhá stoupá po úbočí nad lomem téměř až k vrcholu Červeného kopce.