All posts by Marek Waldhans

Štefanské hody na Kamence jsou oslavou sousedské pospolitosti a místního genia loci

Kamenná kolonie je tak trochu vlastní svět uprostřed Brna, i když stojí nedaleko samotného centra města. Domky namačkané mezi stěnami kamenolomu jsou tam po celý rok ozdobené vánočními řetězy nebo reliéfy panenky Marie. Svérázně tam místní pojali také svou hodovou slavnost neboli Štefanské hody. Začínají totiž salvou na počest jejich zesnulého souseda Štefana.
Druhý říjnový víkend patří v Kamenné kolonii pravidelně Štefanovi. Jeho smutný příběh se stal záminkou pro utužení zdejšího komunitního ducha. „Nám tady umřel kamarád, který bydlel za mnou v domku. Jelikož byl duše spřízněná, tak jsme vymysleli, že budem dělat hody. Tady padesát let žádný nebyly a takhle znovu vznikly,“ vzpomíná na rok 2009 zdejší starousedlík Ivan Smíchal. Kromě světského charakteru jsou ale hody zajímavé především tím, kde se odehrávají. O Kamenné kolonii neboli Kamence se totiž říká, že je jedinou skutečně bohémskou čtvrtí Brna a že má neopakovatelného ducha.

Více na: http://www.rozhlas.cz/radiowave/spolecnost/_zprava/stefanske-hody-na-kamence-jsou-oslavou-sousedske-pospolitosti-a-mistniho-genia-loci–1407508

Brno stály plány na dvacítku projektů 24 milionů. Nakonec se ale nestavělo

Když se na přelomu tisíciletí brněnští radní rozhodli kompletně opravit legendární dělnickou čtvrť Kamenná kolonie, stálo pouhé vypracování takzvané zadávací dokumentace 6,2 milionu korun. Nakonec se ukázalo, že v kopci nad Svratkou je tak nestabilní podloží a domky jsou v tak špatném stavu, že rekonstrukce by se musela provádět ručně a šla by do astronomických částek. Radní rozhodli, že bude lepší od záměru upustit.

Zdroj: http://brno.idnes.cz/brno-zaplatilo-za-plany-24-milionu-korun-fcs-/brno-zpravy.aspx?c=A160125_2220954_brno-zpravy_kol

Kamenná kolonie: jediná umělecká čtvrt v Česku

Pokud v Brně hledáte bohémskou čtvrť, musíte se vyškrábat do stráně Červeného kopce, přes Svratku naproti výstavišti, deset minut pěšky z Mendlova náměstí. Hledejte ulici Kamenná čtvrť.

Kamenná kolonie – častěji Kamenka, velmi řídce Skala – vyrostla v opuštěném lomu ve dvacátých a třicátých letech. Ne úplně legálně, ale dělničtí bezzemci neměli moc na vybranou. Na ploše o něco málo větší než jedno fotbalové hřiště vyrostla ves s dvěma úzkými ulicemi a desítkami roztodivných domků, poslepovaných ze všeho možného a postupně vyháněných do výšky.

Více na: http://poznejbrno.cz/kamenka/

Brněnská Kamenka je ideální městská čtvrť

Zatímco někdejší pražské vesnické osady většinou dožívají v ruinách, bývalá dělnická kolonie na kopci u brněnského výstaviště žije, o víkendu si uspořádala vlastní festival. Na příkladu Kamenné kolonie se ukazuje, jak cenné může být pro město podporovat spontánní stavění domů.

Děti vychované na Kamence jsou podle místních tolik zvyklé zdravit kolemjdoucí na ulici, že lidi zdraví i po sestupu z kopce dolů, v centru druhého největšího města v republice. Jsou potom zmatené, že jim nikdo neodpovídá. Jsou taky zvyklé jezdit na tříkolkách po hlavní ulici a míjet v protisměru běžící kočky.

Více na: http://www.rozhlas.cz/radiowave/kultura/_zprava/brnenska-kamenka-je-idealni-mestska-ctvrt–1229841

 

Kouzlo Kamenné kolonie

Atmosféru dávno zašlých let si Brňané můžou připomenout v Kamenné kolonii. Ta odolává času jen pár minut od centra.
Jakmile člověk, který dosud poznal hlavně centrum Brna, vystoupá do strmé stráně Červeného kopce, bude buď ohromený, nebo v šoku.
Každopádně bude mít pocit, že se tady zastavil čas. Část brněnských Štýřic, které místní říkají Kamenná kolonie, či spíše Kamenka, hned upoutá úzkou hlavní „ulicí“, z níž se klikatí uličky nízkých řadových domků – přesný opak luxusní vilové Masarykovy čtvrti.
Kamenka je bývalou dělnickou kolonií. Svým neporušeným základem a romantickou atmosférou začala v šedesátých letech přitahovat umělce a bohémy. Jedním z nich byl otec čtyřiadvacetileté Niny, brněnský sochař Vladimír Matoušek. „Narodila jsem se tady a neumím si představit, že bych vyrůstala jinde,“ říká Matoušková. Její rodiče se sem stěhovali v jejím věku hlavně pro uvolněnou atmosféru čtvrti a jižanský styl života. Kamenka zkrátka proslula netradiční atmosférou.

Více na: http://magazin.e15.cz/regiony/kouzlo-kamenne-kolonie-835851#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Možnost vypořádání vlastnických vztahů u stavby na cizím pozemku dle současných právních předpisů

Diplomová práce popisuje prostředí bývalé nouzové kolonie Kamenná čtvrt´. Poukazuje na některé místní problémy, mezi které také patří stavba na cizím pozemku.
Zjišťuje možnosti právních vztahů mezi vlastníkem rodinného domu a rozdílným vlastníkem pozemku, kterým je statutární město Brno. Autor si vybírá jeden rodinný dům, u kterého popisuje jeho genezi a rozvíjí důkladněji danou problematiku. Následně tento dům i pozemek pod ním ocení podle oceňovacích předpisů různými oceňovacími způsoby, jimiž jsou porovnávací a nákladová metoda. Dílčím cílem bylo také určit tržní cenu rodinného domu bez pozemku a pokusit se o zmapování (zrealizování) procesu odkupu pozemku pod tímto domem od města Brna.

https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=105298

 

Kamenná kolonie a Občanské sdružení Kamenka

Kamenná kolonie je bývalá nouzová dělnická kolonie. Jedna z mála těch, které se v Brně, i přes své různé přestavby a dostavby, zachovaly z období svého vzniku za první republiky a jsou obývány dodnes. Její malebnost je mimo jiné dána začleněním kolonie do okolního terénu a krajiny. Kamenná kolonie se nachází na pravém břehu řeky Svratky, mezi Starým Brnem a Pisárkami. Je posazena v severním svahu Červeného kopce v prostorách vytěženého lomu na kámen. Terénní nerovnosti dna lomu předurčily rozdělení zástavby Kamenné kolonie na dvě části, místními obyvateli nazývané jako Horní a Dolní Kamenka. Živelná zástavba Kamenné kolonie sestává z asi 130 drobných domků, které jsou nalepené jeden na druhý. Vedle domků najdeme různé přístavky, kůlny nebo malé zahrádky. Páteř Dolní i Horní Kamenky tvoří „hlavní“ ulice, na kterou se potom napojuje síť uliček a průchodů k domkům, mnohdy úzkých tak, že se jimi člověk stěží protáhne. Od okolního města Kamennou kolonii oddělují strmé stěny lomu, lesní porosty a řeka Svratka. Celkový charakter kolonie umocňují výhledy na vnitřní Brno a jeho dominanty Špilberk a Petrov, přímo za řekou Svratkou pak kontrastuje s drobným rozměrem Kamenné kolonie monumentální výstaviště.

https://is.muni.cz/th/42837/fss_m/Slavicinsky-diplomka.pdf

 

Kamenka – nejproslulejší brněnská kolonie

Co se Kamenné čtvrti týče, jedná se pravděpodobně o nejznámější, nejzachovalejší a nejpůvabnější (přiznávám, že poslední adjektivum je diskutabilní) z bývalých dělnických kolonií, která se nachází na území Brna – téměř v blízkosti samotného centra města.

Její území je na severu ohraničeno tokem řeky Svratky, lesním porostem na západě a bývalým kamenolomem na její jižní části. Spolu s „Diviškou” se jedná o největší z bývalých brněnských nouzových kolonií. Vznik Kamenné kolonie, taktéž známé jako Kamenka, se datuje do počátku 2. poloviny dvacátých let minulého století. Jednalo se o nelegální zástavbu umístěnou v bývalém kamenolomu Červeného kopce. Dispozice místa Kamenku předurčila z rozdělení na dvě části: horní a dolní část lomu. K dalšímu rozšíření zástavby došlo v průběhu hospodářské krize na počátku 30. let dvacátého století. Podobně jako dalším nouzovým koloniím situovaných v Brně i zde chyběly veškeré inženýrské sítě. Dnes je tento problém již vyřešen – až na dosud chybějící kanalizaci.
Více zde: http://dekadentniromantik.webnode.cz/cesto-s-pisy/tuzemske-vylety/brnenske-delnicke-kolonie/kamenka-brnenska-kolonie/