Kouzlo Kamenné kolonie

Atmosféru dávno zašlých let si Brňané můžou připomenout v Kamenné kolonii. Ta odolává času jen pár minut od centra.
Jakmile člověk, který dosud poznal hlavně centrum Brna, vystoupá do strmé stráně Červeného kopce, bude buď ohromený, nebo v šoku.
Každopádně bude mít pocit, že se tady zastavil čas. Část brněnských Štýřic, které místní říkají Kamenná kolonie, či spíše Kamenka, hned upoutá úzkou hlavní „ulicí“, z níž se klikatí uličky nízkých řadových domků – přesný opak luxusní vilové Masarykovy čtvrti.
Kamenka je bývalou dělnickou kolonií. Svým neporušeným základem a romantickou atmosférou začala v šedesátých letech přitahovat umělce a bohémy. Jedním z nich byl otec čtyřiadvacetileté Niny, brněnský sochař Vladimír Matoušek. „Narodila jsem se tady a neumím si představit, že bych vyrůstala jinde,“ říká Matoušková. Její rodiče se sem stěhovali v jejím věku hlavně pro uvolněnou atmosféru čtvrti a jižanský styl života. Kamenka zkrátka proslula netradiční atmosférou.

Více na: http://magazin.e15.cz/regiony/kouzlo-kamenne-kolonie-835851#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Možnost vypořádání vlastnických vztahů u stavby na cizím pozemku dle současných právních předpisů

Diplomová práce popisuje prostředí bývalé nouzové kolonie Kamenná čtvrt´. Poukazuje na některé místní problémy, mezi které také patří stavba na cizím pozemku.
Zjišťuje možnosti právních vztahů mezi vlastníkem rodinného domu a rozdílným vlastníkem pozemku, kterým je statutární město Brno. Autor si vybírá jeden rodinný dům, u kterého popisuje jeho genezi a rozvíjí důkladněji danou problematiku. Následně tento dům i pozemek pod ním ocení podle oceňovacích předpisů různými oceňovacími způsoby, jimiž jsou porovnávací a nákladová metoda. Dílčím cílem bylo také určit tržní cenu rodinného domu bez pozemku a pokusit se o zmapování (zrealizování) procesu odkupu pozemku pod tímto domem od města Brna.

https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=105298

 

Kamenná kolonie a Občanské sdružení Kamenka

Kamenná kolonie je bývalá nouzová dělnická kolonie. Jedna z mála těch, které se v Brně, i přes své různé přestavby a dostavby, zachovaly z období svého vzniku za první republiky a jsou obývány dodnes. Její malebnost je mimo jiné dána začleněním kolonie do okolního terénu a krajiny. Kamenná kolonie se nachází na pravém břehu řeky Svratky, mezi Starým Brnem a Pisárkami. Je posazena v severním svahu Červeného kopce v prostorách vytěženého lomu na kámen. Terénní nerovnosti dna lomu předurčily rozdělení zástavby Kamenné kolonie na dvě části, místními obyvateli nazývané jako Horní a Dolní Kamenka. Živelná zástavba Kamenné kolonie sestává z asi 130 drobných domků, které jsou nalepené jeden na druhý. Vedle domků najdeme různé přístavky, kůlny nebo malé zahrádky. Páteř Dolní i Horní Kamenky tvoří „hlavní“ ulice, na kterou se potom napojuje síť uliček a průchodů k domkům, mnohdy úzkých tak, že se jimi člověk stěží protáhne. Od okolního města Kamennou kolonii oddělují strmé stěny lomu, lesní porosty a řeka Svratka. Celkový charakter kolonie umocňují výhledy na vnitřní Brno a jeho dominanty Špilberk a Petrov, přímo za řekou Svratkou pak kontrastuje s drobným rozměrem Kamenné kolonie monumentální výstaviště.

https://is.muni.cz/th/42837/fss_m/Slavicinsky-diplomka.pdf

 

Kamenka – nejproslulejší brněnská kolonie

Co se Kamenné čtvrti týče, jedná se pravděpodobně o nejznámější, nejzachovalejší a nejpůvabnější (přiznávám, že poslední adjektivum je diskutabilní) z bývalých dělnických kolonií, která se nachází na území Brna – téměř v blízkosti samotného centra města.

Její území je na severu ohraničeno tokem řeky Svratky, lesním porostem na západě a bývalým kamenolomem na její jižní části. Spolu s „Diviškou” se jedná o největší z bývalých brněnských nouzových kolonií. Vznik Kamenné kolonie, taktéž známé jako Kamenka, se datuje do počátku 2. poloviny dvacátých let minulého století. Jednalo se o nelegální zástavbu umístěnou v bývalém kamenolomu Červeného kopce. Dispozice místa Kamenku předurčila z rozdělení na dvě části: horní a dolní část lomu. K dalšímu rozšíření zástavby došlo v průběhu hospodářské krize na počátku 30. let dvacátého století. Podobně jako dalším nouzovým koloniím situovaných v Brně i zde chyběly veškeré inženýrské sítě. Dnes je tento problém již vyřešen – až na dosud chybějící kanalizaci.
Více zde: http://dekadentniromantik.webnode.cz/cesto-s-pisy/tuzemske-vylety/brnenske-delnicke-kolonie/kamenka-brnenska-kolonie/